Úhyny včelstev v roce 2025, co bude dál …_

Olomouc (5. května 2025) – Letošní zimu v Česku nepřežila téměř čtvrtina včelstev, což je doposud nejhorší výsledek za posledních dvanáct let. Mimořádné kolapsy včelstev podle vědců souvisí zejména s nebezpečnou varoózou, která nabrala na síle nezvykle brzy kvůli loňskému teplému jaru. Největší ztráty po zimě zaznamenali včelaři v Praze, Libereckém a Ústeckém kraji.

Do mezinárodního projektu COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev se letos v Česku přihlásilo více jak 9000 respondentů z řad včelařů. Česká republika se tak zařadila mezi země s nejvyšší mírou účasti chovatelů v rámci celého projektu.

„Letošní data hovořící o úhynu zhruba 26 procent včelstev jsou v porovnání s předchozími roky opravdu extrémní. V Česku bylo na začátku loňského září registrováno 644 847 včelstev. Pokud tedy přepočteme zjištěné úhyny na absolutní čísla, tak u nás poslední zimu nepřežilo více než 160 000 z nich,“ komentoval výsledky monitoringu zimování včelstev Jiří Danihlík z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který spolu s kolegy úhyny včelstev v ČR monitoruje.

Předchozí zima 2023/2024 byla pro tuzemské včelaře mnohem přívětivější, zaznamenán byl úhyn 12,2 procenta včel. Přestože se období větších a menších úhynů pravidelně střídají, letošní údaje se tomuto dlouhodobému trendu podle Jiřího Danihlíka vymykají. Tuzemské chovy včel v zimě decimovala opět hlavně varroóza, která kvůli extrémně teplému jaru nabrala na intenzitě přibližně o tři týdny dříve než v předchozích letech. Teplé jarní počasí roku 2024 totiž umožnilo tomuto obávanému roztoči a přidruženým virózám dřívější rozvoj, což mělo za následek oslabení včelstev.

Včelaři se loni v červenci potýkali také s neobvykle intenzivní melecitózní snůškou medu, což komplikovalo ošetřování včelstev proti varroóze. „Melecitózní neboli „cementový“ med je extrémně tuhý med, který musí včelaři co nejdříve vytočit a zpracovat, jinak zůstane v plástech a zkomplikuje včelstvu přezimování. Nebývalou produkci cementového medu loni způsobila kombinace vlhké zimy a teplého jara,“ vysvětlil Jiří Danihlík.

Do letošního sběru dat se díky aktivní podpoře Českého svazu včelařů a Pracovní společnosti nástavkových včelařů zapojilo více než 9 000 včelařů, informace tak vědci získali od zhruba 12 procent tuzemských chovatelů včel z celé České republiky. „Největší úhyny zaznamenali včelaři v Praze a Libereckém kraji, kde nepřežila přibližně třetina včelstev.

Úplně nejhorší situace je v okrese Česká Lípa, včelaři tam přišli o polovinu včelstev,“ uvedl Jan Brus z Katedry geoinformatiky Přf UP, který má v projektu COLOSS na starost zpracování geografických dat. Mezinárodní srovnání úhynů včelstev zatím vědci nemají k dispozici. Na základě zkušenosti z minulých let však předpokládají, že situace po zimě bude zejména v okolních zemích obdobná.

Aktuální úhyny včelstev podle vědců odrážejí měnící se přírodní podmínky. Zimy jsou v Česku v posledních letech mírné a teplé jarní počasí nastupuje mnohem dříve. Odborníci proto budou muset aktualizovat stávající strategie včelařské praxe a vytvořit nové metodiky pro prevenci a zvládání chorob včelstev. „Přestože mnozí včelaři přišli o většinu nebo veškerá svá včelstva, situace neplatí pro všechny chovatele. Budeme proto pečlivě analyzovat strategie úspěšných včelařů, kteří se dokážou na měnící podmínky adaptovat. Navrhneme poté nové včelařské postupy, což bude vyžadovat spolupráci napříč včelařskou komunitou,“ dodal Jan Brus.

zdroj: COLOSS: Tisková zpráva – Český svaz včelařů

Výživové doplňky, nebo přírodní zdroje …

… věděli jste, že minerální látky tvoří kolem 5% celkové váhy lidského těla. Minerální látky pro nás nejsou přímým zdrojem energie, ale významně se podílí na její tvorbě, tvoří součást struktur našeho těla jako jsou například kosti, zuby a pojivové tkáně. Jsou rovněž součástí některých hormonů. Zprostředkovávají komunikaci mezi buňkami, čímž umožňují správnou funkci svalů a nervů. Protože si naše tělo minerální látky neumí samo vytvořit, závisí naše životní funkce na jejich pravidelném příjmu. Rozhodující je také dostatečná absorpce z trávicího traktu. Využitelnost se liší u každého jedince v závislosti na jeho věku a zdravotním stavu. Abychom tedy získali co nejvíce živin, je třeba vybírat potraviny dle sezónnosti, původu, čerstvosti a samozřejmě s co nejmenším zásahem průmyslového sektoru.

Lidé často kupují kvanta doplňků stravy, vitamínů a minerálů v různých tabletách. Je otázka, jak je naše tělo dokáže přijmout a využít. Med obsahuje téměř všechny prvky z periodické tabulky prvků. Jednoduché cukry v medu se do těla dostanou přímo, nedostávají se vůbec do jater, med současně s jeho obsahem minerálů se dostává přímo k buňkám a tam plní svoji funkci.

Před otevřením další krabičky výživových doplňků se zamysleme, zda přece jenom nezkusit něco jiného, pro tělo přirozeně vstřebatelného, fungujícího a ke všemu lahodného. Je to na vás…..

Med z celého světa v jedné lahvi …

V minulém příspěvku jsem uváděla důvody proč zvolit při svém výběru med od regionálního včelaře z České republiky. Jak dokládám na výše uvedené fotografii tak někteří výrobci-dovozci-distributoři medu, v žádném případě ne – včelaři, jsou opravdu „nadlidmi“, kteří dokáží spojit v jedné láhvi med z České republiky, Argentiny, Ukrajiny, Mexika, Uruquay, Španělska. Ale možná, že se opravdu jedná o „nadvčely“, které zvládnou zalétnout z úlu v České republice pro nektar do výše uvedených krajin a zase se s tou kapkou nektaru vrátit zpět do svého úlu. Potom docílíme konečného výsledku – Med z celého světa v jedné lahvi. Přeji všem zákazníkům šťastnou ruku při výběru svého medu.

Med jako med….

Cena medu v obchodních řetězcích a často také na farmářských tržnicích je mnohem nižší než cena medu od včelaře. Med jako med, i takto může uvažovat zákazník a chápu, že ke stále se zvyšujícím životním nákladům rozhodnutí o zakoupení levnějšího medu může být rozhodnutí přirozenější. Ráda bych pouze těmto zákazníkům nastínila důvod proč je cena v obchodních řetězcích nižší než u samotného včelaře a proč raději zvolit kvalitu za vyšší cenu.

Pokud si z ceny, za kterou je med prodáván v obchodních řetězcích odečtete náklady na obalový materiál, nepřímé náklady a případnou marži obchodníka vyjde vám, že tento med je vykupován za maximálně 1,5-2 Eur, což samozřejmě vede k závěru, že se nejedná o med vyprodukovaný v České republice. Jedná se tudíž o med z EU a dokonce jak se dočteme na etiketě také ze zemí mimo EU. Výsledkem je med dovážený např. z Ukrajiny a jiných států mimo EU. Fajn, řekne si zákazník, co je na tom špatného, stále platí přece, med jako med. Háček je v tom, že ve státech mimo EU neplatí stejně přísná pravidla pro chov a ošetřování včelstev jako je tomu v zemích EU a speciálně pak v Česku nebo na Slovensku. Med dovážený ze zemí mimo EU, většinou z Ukrajiny může v sobě obsahovat antibiotika, které jsou u nás pro léčbu včelstev zakázána. Dále může obsahovat pylová zrna z jiných oblastí světa, na které není náš organismus přizpůsoben a tudíž může tento výrobek vyvolávat u spotřebitele různé alergické reakce. Nehledě na tom, že stále při koupi tohoto druhu medu nevíme odkud přesně med je, jak byl zpracován, jak byl upraven, dobarven nebo zředěn. Poslední studie Německého svazu profesionálních včelařů hovoří o tom, že až 80% medu v obchodních řetězcích je falšovaný. Z Asie je dovážena hmota podobná medu, která splňuje všechny sledované parametry pro evropský trh. Takže med jako med? Musím konstatovat, že nikoliv, není med jako med. Od regionálních včelařů kupujete med, který má značku, je jasné z jakých oblastí je nektar pro med získáván, med je pravidelně certifikován a je kontrolována jeho kvalita. Takže med jako med? Rozhodnutí je na vás :)

… věděli jste, že přestože med obsahuje spoustu cukru, bylo prokázáno, že nepodporuje vznik zubního kazu, nýbrž naopak na bakterii Streptococcus mutans, která zubní kaz vytváří, působí inhibičně. Zabraňuje také tvorbě zubního plaku.

… věděli jste, že krystalizace medu závisí na dvou faktorech. Poměr mezi druhy cukrů, které krystalizují rychle, a těmi, které dlouho zůstávají tekuté. Existují druhy medu, u nichž je obsah ovocného cukru v poměru k obsahu hroznového cukru relativně vysoký, například akátový med a tím pádem zůstává dlouho tekutý.

… věděli jste, že pylové zrno má mimořádně odolný vnější obal zvaný exina. Odolává mechanickým i chemickým vlivům. V přírodě se mohou za příznivých podmínek uchovat pylová zrna i desítky tisíc let. Archeologové mohou podle množství a druhového spektra pylových zrn zjistit, že v nalezištích byl v hliněné nádobě z doby bronzové uložen květový med. Nebo že naši předci měli zálibu v medovině s chmelem.

… věděli jste, že každodenní uspokojování potřeb včelstva se řídí určitými pravidly. Běžná pracovní směna létavek začíná u zdroje vody. Včelstvo po ránu uspokojí žízeň a větší zásoby vody nadále netvoří. Na druhém místě včelích potřeb je pyl, potřeby pylu uspokojí za několik málo dopoledních hodin. Teprve pak se včely věnují sběru glycidové potravy, tj. nektaru a medovice.

jak vzniká med ….Jakmile mají včely nasbíraný nektar nebo medovici, to pravé umění výroby medu teprve začíná: Včely sběračky ke sladkému nektaru přidávají enzymy ze svých žláz. V úlu je pak předají úlovým včelám. Ty k nim přidají další enzymy a následně med vysouší tím, že malou kapičku obsahu svého medového váčku vypustí na konec jazyka a vystaví teplému vzduchu v úlu. Neustálým větráním vzduchu v úlu tato kapička vysychá a následně ji včely kapku po kapce ukládají do plástů. Tam med dál vysychá, dokud nedosáhne potřebné trvanlivosti. Teprve pak včely buňky medového plástu neprodyšně uzavřou voskovými víčky. Pak se podívám na sklenici medu a nevěřím svým očím kolik za tímto úžasným pokrmem stojí práce .

… věděli jste, že včely jednoho úlu navštíví denně přes 225 000 květin 

… věděli jste, že včelka mávne křídly 200 krát za vteřinu, tato nebývalá rychlost vytváří bzučení, které slyšíme

… věděli jste, že včely mají poměrně malý mozek, ale jsou schopné rozpoznat a zapamatovat si tváře jiných včel a dokonce i některých lidí

… věděli jste, že včely létají rychlostí až 30 km/h a za hodinu navštíví až 800 květů

… věděli jste, že včely  mají odlišné vnímání barev než člověk. Červenou barvu vnímají jako černou

… věděli jste, že, aby včely dokázaly vyrobit 1 kg medu potřebují tolik nektaru, že pro něj musí nalétat asi 280 tisíc km

… věděli jste, že včelí dělnice-průzkumnice, dokážou pomocí svého včelího tance sdělit ostatním včelám v úlu polohu nového zdroje potravy

… věděli jste, že včelí společenství v jednom úlu tvoří  jedna matka, několik stovek trubců a 50–60 tisíc včelích dělnic

… věděli jste, že včely létají na naší planetě už 80 milionů let a zdatnými včelaři byli již staří Egypťané. Včely nechovali v úlech, jak si je dnes představujeme, ale v hliněných nádobách

… věděli jste, že na 1 kg medu musí včely navštívit cca 1 000 000 květů

… věděli jste, že jedna včela nasbírá za celý svůj život asi 9 gramů medu, což je cca polovina čajové lžičky